Úterý, 4 října, 2022
- Komerční sdělení -magazin
HomeKIDSO šesti labutích

O šesti labutích

Jednoho dne byl král na honu v lese. Tolik se zabral do pronásledování zvěře, že mu nikdo z jeho společníků nestačil. Teprve za soumraku si uvědomil, jak dlouho už je pryč, kde se ocitl a že po svém boku nemá nikoho ze své družiny.

Začal tak kvapně hledat cestu z lesa, avšak husté listy stromů a počínající soumrak jej hrozily záhy uvěznit do neproniknutelné tmy.

Když tu… král spatřil na lesní cestě drobnou stařenku.

Zavolal na ni: „Dobrá ženo, pomoz mi. Ukaž mi cestu z lesa.“

Žena mu odvětila: „Cestu z lesa znám dobře. Vyvedu tě z něj. Mám však jednu podmínku. Nesplníš-li ji, zůstaneš v lese a zahyneš v něm.“

„Jaká je tvá podmínka?“ zeptal se král.

Žena odvětila: „Mám dceru. Je krásnější než všechny dívky v zemi. Zaslouží si být tvou nevěstou.“

Král se nechal odvést do prosté chaloupky, kde u ohně seděla překrásná dívka. Souhlasil tedy, že právě toto děvče si vezme za ženu.

Štěstí však kalil stín obav. Král již jednu ženu měl a tu vroucně miloval a hýčkal. Nechával jí šít nejkrásnější šaty, daroval jí vzácné šperky a zahrnoval ji svou láskou. Avšak královna před časem zemřela. Zanechala po sobě sedm dětí – šest chlapců a dceru. Právě děti byly pro krále vším, zejména jediná dcera.

Když se král díval na novou královnu, srdce se mu zachvívalo, aniž tušil, proč.

Rozhodl své děti raději před macechou zapřít. Odvedl je proto do hradu uprostřed lesa. Cesta k němu byla tak neproniknutelná, že by do něj málem sám cestu nenašel. Směr mu pomáhalo najít klubíčko bavlny, které hodil před sebe a ono se rozvinulo správnou cestou.

Nové královně však četné cesty jejího chotě přece jen neunikly. S pomocí zlaťáků tedy přesvědčila služebnictvo, aby jí královo tajemství prozradilo. Královna se tak dozvěděla i o magickém klubíčku.

Potají si ve své komnatě nachystala kouzelné hedvábné košile, do kterých zaklela zlou moc. S nimi se pak vydala k hradu za dětmi. Ty si myslely, že se za nimi jako obvykle přichází otec. Radostně proto vyběhly vstříc. Bylo už pozdě, královna přes děti přehodila košile a ty se proměnily v šestici labutí, které se vznesly vysoko nad les a zmizely.

Lstivému plánu však unikla králova dcerka. Právě tu král našel následující den samotnou v hradu. Děvče mu vyprávělo, kterak se bratři proměnili v labutě a víc už je nespatřila. Král se zasmušil, avšak svou ženu nepodezříval z toho, že by mohla dětem ublížit.

Malou dcerku chtěl vzít s sebou na zámek v obavách, že ztratí i ji. Dívka si však pomyslela: „Zde už pro mne není místo.“ Otce proto v obavách z macechy uprosila, aby ve svém tajném úkrytu mohla zůstat ještě jednu noc.

Tu noc se rozhodla, že raději uteče a půjde své bratry hledat. Kroky děvče zanesly až doprostřed lesa k chudičké chýši. Děvče bylo velmi unavené, proto se rozhodlo vstoupit. Uvnitř objevila dívka šest postelí. Neodvážila se však zůstat v ní, nocovala proto na tvrdé podlaze.

Po západu slunce pak čekalo na dívenku překvapení. Oknem do místnosti vlétlo šest bílých labutí. Se zašustěním křídel se labutě posadily a začaly si rozfoukávat peří. Peříčka postupně odlétla na zem a odhalila lidskou podobu. Dívka v překvapení poznala šest svých bratrů a vystoupila ze svého úkrytu.

Ti byli rádi, že se s ní mohou znovu setkat. Štěstí však nemělo dlouhého trvání.

„Tady nemůžeš zůstat, brzy se vrátí loupežníci,“ varovali dívku bratři.

„Vy mě neochráníte?“ ptala se dívka dál.

„To není možné, naše lidská podoba se nám vrací vždy jen na krátký okamžik.“ odvětili bratři.

„Co mám udělat, aby se vám vaše tvář vrátila už navěky?“ chtělo vědět děvče.

„Čekal by tě těžký osud. Musela bys šest let nepromluvit, šest let se nezasmát a po tu dobu ušít šest košil z bodláčí. Pak bude kouzlo zlomeno.“

Dívka si vyposlechla smutný úděl a vrátila se do lesa, kde začala sbírat bodláčí na ušití košile. Nemohla promluvit, nechtěla se ani smát, k práci si tak sedla na strom, kde se mohla nerušeně soustředit na svůj úkol.

Když tu krajem projížděl mladý král na lovu. Jeho družině nemohlo děvče na stromu uniknout. Marně na ni volali. Dívka mlčela. V naději, že zvídavé muže odradí, hodila jim dolů nejprve zlatý náhrdelník, poté i svůj opasek. Nakonec však lovci dívku sundali ze stromu a přivedli přímo před krále. Tomu se mladičké děvče líbilo. Za žádnou cenu od ní však otázkami nedokázal získat odpověď na to, kdo je nebo proč je sama v lese.

Tichou důstojností děvčete byl mladý král okouzlen natolik, že si ji odvezl na zámek a v krátkém čase se s ní oženil.

Tam dívka dál mlčela a svou pozornost věnovala jedinému úkolu: Šila košile.

Zvláštní chování však neuniklo králově maceše, která mladou snachu neměla v lásce a tvrdila, že ta, která ani promluvit nedovede, není krále hodna.

Když se mladému páru narodilo první miminko, nechala jej tajně odvést a obvinila svou snachu, že je vražedkyně. Tomu však král neuvěřil a nakázal, že nikdo nesmí jeho ženě ublížit. Ta mezitím stále mlčky šila košile.

I druhé a třetí královské dítě však náhle zmizelo a stín temného obvinění padal na mladičkou královnu, jež na svou obranu neřekla ani slovo.

Králova důvěra slábla. Svou ženu se proto rozhodl vydat k soudu. Ten rozhodl nakonec o královnině vině. Padl rozsudek: Za ohavné činy musí zaplatit životem.

Nastal den vykonání. Nevinná královna už zamířila na popraviště. V rukou však třímala šest košil. A právě když se nemilosrdný kat už chystal zapálit hranici, slétlo se k ní šest labutí. Majestátní ptáci se záhy proměnili v šest mladíků.

Právě nyní uplynul čas potřebný pro zlomení dávné kletby. Šest dlouhých let… Mladá královna teď mohla nejen zachránit své bratry, ale svému muži konečně říci pravdu o zlé maceše. Král se zaradoval, macechu nechal odvést ze zámku a mohl žít navždy šťastně se svou krásnou ženou.

- Komerční sdělení -pr clanky

Najnovjše články