Něco zbylo, něco je navždy pryč. Ze dvou měsíců prázdnin se těšily děti před 40 lety stejně jako dnes, jen trávení času je odlišné. Co je pro dnešní děti samozřejmé, pro jejich rodiče bylo někdy až nepředstavitelné. Nebo alespoň nedosažitelné. Co bylo lepší, si odpoví každý sám.
Za pár hodin na opačném konci světa
Turecko, Egypt, Maledivy, nebo třeba jen Řecko či Španělsko. Letecký zájezd, dokonce naplánovaný na poslední chvíli, ze dne na den, byl kdysi z kategorie sci fi. Lidé byli šťastní, když se dostali do Maďarska, Bulharska či Jugoslávie. I to je stálo nekonečné papírovačky a vybavovačky. Opravdu výjimečně, po „ještě nekonečnějších“ vybavovačkách a papírovačkách mohli jít na Kubu nebo nějaké „kapitalistické země“. Vidět svět je fajn, z hlediska rekreantů, kteří nevytrčí paty z hotelového komplexu je však někdy opravdu jedno, v jaké zemi jsou. A vzhledem k dramatickým změnám klimatu stojí za zamyšlení, zda je takový, momentálně nejpopulárnější, druh dovolené opravdu nezbytný.
Tropická vedra vzácností
Mnozí Slováci je zažili tak akorát pár dní v Maďarsku nebo na Sĺňavě či Zemplínské Šíravě. Vůbec to však nebyl problém, lidé se přizpůsobili. Mírně léta, teploty kolem 26 stupňů na většině Slovenska byly příjemné. Lépe se pracovalo, chodilo po výletech, a nebyl problém ani s koupáním. Lidé, včetně dětí, byli otužilejší. „Pamatuji si, jak jsme se se sestrou běžně koupávali v 20stupňovém bazénu. Venku nebylo mnohem víc. A co, tady jsme,“ vzpomíná čtyřicátnice Karolína.
Jde se do kina!
Ano, to se chodí i dnes, ale už to není docela ono. Neosobní mutliplexy s pestrou nabídkou promítání i občerstvení, je něco úplně jiného než když se kdysi člověk celý den (nebo i týden) těšil na konkrétní film, promítaný jednou, nanejvýš dvakrát. „Kino, to byla pro nás událost! V telce jsme měli dva pořady, žádná kabelovka, internet, stahování filmů, takže jsme se opravdu těšili. Večer jsme se potkali parta před kinem, v něm obsadili celou řadu, bylo to opravdu milé,“ vzpomíná zase Silvia.
